Hauptthema des Treffens soll die Gaspipeline Nord Stream 2 sein, die über das Meer russisches Erdgas nach Deutschland liefern wird. Die USA haben das Projekt lange blockiert und kritisiert, dass es der Ukraine schadet. Wenn die Pipeline in Betrieb genommen wird, verliert sie Geld durch den Transit lebenswichtiger Rohstoffe für das Land.

Prezident Joe Biden však navzdory nesouhlasu Kongresu přístup k plynovodu před několika měsíci změnil a deníky Die Tageszeitung a Die Welt se shodují, že od Německa může očekávat protislužbu. Tou by mohly být peníze na přeměnu ukrajinské ekonomiky, o nichž s německou kancléřkou jednal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své pondělní návštěvě Berlína. A právě tento plán nejspíš Merkelová v Bílém domě přednese.

Kyjev by se zároveň rád soustředil na výrobu a převoz vodíku, který bude v budoucnu strategickou surovinou. Využít k tomu může i stávající plynovody, které by se jen upravily. Německo tuto strategii podporuje, samo má totiž s vodíkem velké plány, ať už v energetice nebo v dopravě. Konkrétní obrysy pomoci však zatím nejsou známé, všechny strany se zavázaly k mlčenlivosti, a před uzavřením dohody nechtějí nic prozrazovat do médií.

Přístup k Číně

Plynovod Nord Stream 2 však není jediným svárem v současných německo-amerických vztazích. Bidenovi údajně vadí i vstřícnost Německa vůči Číně. Zatímco americký prezident naznačil, že mocenské ambice Pekingu považuje za hlavní bezpečnostní hrozbu, pro Německo je Čína klíčový obchodní partner. Biden ale chce své spojence sjednotit a požaduje, aby se i Berlín důrazně vymezil vůči čínskému porušování lidských práv a mezinárodních úmluv.

Dalším bodem jednání by měly být německé výdaje na zbrojení, na které má Biden stejný názor jako jeho předchůdce ve funkci Donald Trump. Vadí mu tedy, že Německo dlouhodobě odvádí na armádu méně peněz, než slíbená dvě procenta hrubého domácího produktu, a výdaje navyšuje velmi pomalu.

Řeč by měla být i o patentové ochraně vakcín proti koronaviru. I tady země zastávají opačné strany – Spojené státy ji chtějí zrušit, aby se mohly látky vyrábět po celém světě, Německo nápad odmítá. Merkelová i po diskuzi s farmaceutickou firmou BioNTech uvedla, že se obává ztráty odborného dohledu nad produkcí a některé šarže by mohly být nevyhovující nebo dokonce nebezpečné. Výroba se navíc platí ze soukromých peněž a jeho autoři vakcín by na takovém kroku výrazně prodělaly.

Doktorát i večeře

Očekává se ale, že cesta do USA se ponese ve velmi přátelském duchu. Stejně jako při své poslední návštěvě si Merkelová převezme čestný doktorát prestižní univerzity – po Harvardu ji ocenění tentokrát předá Univerzita Johnse Hopkinse. Později ji i čeká i soukromá večeře s manžely Bidenovými.

A podle analýzy deníku Die Tageszeitung je německá kancléřka na rozdíl od jiných evropských státníků v ojedinělé pozici i v očích americké veřejnosti. Ačkoli se Američané o dění na evropské scéně příliš nezajímají, právě Merkelová je společně s britským premiérem Borisem Johnsonem jednou z tváří, kterou si s Evropou běžní Američané spojují.

Přízeň především liberální části společnosti si získala po svém projevu na Harvardu z roku 2019, ve kterém se přihlásila k demokratickým principům a stala se pro část Američanů protipólem tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. A za obránce společných hodnot považují Merkelovou i noví poradci na americkém ministerstvu zahraničí, kteří mají k Německu blízko.

Deník The New York Times také připomíná, že Merkelová je prvním evropským státníkem, kterého prezident Joe Biden v Bílém domě přivítá. Naopak pro německou kancléřku půjde o jeden z posledních vrcholů její politické kariéry. Po příjezdu z USA už ji čeká pouze formální práce v Berlíně a po zářijových volbách přijde již avizovaný odchod z politiky.

Václav Jabůrek

Sdílet na Facebooku

Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout

Kopírovat url adresu

Zkrácená adresa





Kopírovat do schránky

Zavřít