NSA nach DR-Berichte Über die dänischen Geheimdienste sammelte er Informationen über Politiker in Deutschland, Frankreich, Schweden und Norwegen. Von amerikanischem Interesse seien dem Bericht zufolge neben Merkel auch der damalige Chef der deutschen Diplomatie Frank-Walter Steinmeier und Oppositionsführer Peer Steinbrück gewesen.

Podobné nařčení se objevilo také v roce 2013, kdy někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže.

Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i politiků jiných zemí, včetně Merkelové. Bílý dům tehdy obvinění zcela nepopřel, uvedl však, že telefon německé kancléřky nebyl a nebude odposloucháván.

Merkelová tehdy prohlásila, že „špehování mezi přáteli“ je nepřijatelné. Zároveň se ale tehdy objevily informace, že i samotná německá Spolková zpravodajská služba (BND) možná Američanům pomáhala ve sledování evropských firem a představitelů, připomíná dnes agentura Associated Press (AP). 

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert v pondělí v souvislosti s posledními odhaleními řekl, že vláda „je v kontaktu se všemi relevantními národními a mezinárodními úřady“ a žádá vysvětlení.

Sedm let vyšetřování

Vnitřní vyšetřování Dánské obranné zpravodajské služby podle DR začalo v roce 2014. Důvodem měly být obavy vyvolané Snowdenovým odhalením ohledně operací NSA.

Podle zprávy DR, o níž informuje několik evropských tiskových agentur, NSA získala přístup ke komunikaci prominentních politických činitelů. Dostala se k jejich textovým zprávám, telefonním hovorům, mohla sledovat jejich internetovou aktivitu včetně toho, co vyhledávají.

V Dánsku ústí řada internetových podmořských kabelů vedoucích například ze Švédska, Německa, Nizozemska, Norska, či Británie. NSA se na ně podle DR ve spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou napojila a s pomocí zvláštního nástroje nazývaného XKeyscore v nich vyhledávala komunikaci vybraných činitelů podle jejich telefonních čísel.

Dánská ministryně obrany Trine Bramsenová v pondělí na dotaz novinářů odmítla komentovat „spekulace“ ohledně činnosti tajných služeb. „Mohu jen obecněji říct, že tato vláda zastává stejný postoj jako vyjádřil bývalý premiér z let 2013 a 2014 – systematické odposlouchávání blízkých spojenců je nepřijatelné,“ uvedla ve vyjádření.

‚Vyložte karty na stůl‘

Švédský ministr obrany Peter Hulqvist v pondělí vyzval sousední Dánsko k vysvětlení, proč jeho zahraniční tajná služba pomáhala USA špehovat evropské lídry. „Chceme, aby vyložili karty na stůl,“ řekl Hulqvist a dodal, že je „nepřijatelné odposlouchávat spojence“. Norský ministr obrany Frank Bakke-Jensen norskému rozhlasu NRK řekl, že Oslo bere zjištění velmi vážně.

NSA na žádost o komentář nereagovala, zatímco kancelář ředitelky amerických tajných služeb (DNI) se podle Reuters k věci odmítla vyjádřit.

Dánský zákonodárce Karsten Honge ze Socialistické lidové strany, jež podporuje vládní sociální demokraty, v pondělí prohlásil, že ohledně kauzy bude interpelovat dánské ministry obrany a spravedlnosti.

„Vláda musí vysvětlit, jak se stalo, že Dánsko sloužilo jako ochotný nástroj pro americké zpravodajské služby a co to bude znamenat pro spolupráci se sousedy Dánska.“

Snowden na twitteru po zveřejnění zprávy v neděli uvedl, že současný prezident Joe Biden byl tehdy „do skandálu hluboce zapojen“, protože sloužil jako viceprezident někdejšího šéfa Bílého domu Baracka Obamy. Snowden dodal, že by celá věc měla být plně odtajněna.